Bioenergetika buňky: Tradiční vs. moderní pohled na energetické systémy

Dnešní téma se na první pohled může zdát velmi abstraktní a odtržené od praxe. Není tomu tak, bioenergetika buňky a její adekvátní ovlivnění tréninkem je podstatou kondičního tréninku a determinuje výkon, který je sportovec schopný podat.
Bioenergie buňky

Ukázka článku z měsíčníku LEVEL UP – Research review, číslo 4, červenec 2022.

Správné nastavení metabolické kapacity (VO2max) a metabolické flexibility (kritická hodnota rychlosti či výkonu) jsou spolu s ergonomií pohybu (síla, rychlost, výbušnost, koordinace) třemi základními pilíři sportovního výkonu. Díky vývoji vědy došlo v „posledních“ letech (první práce konfrontující tradiční model jsou již z 90. let minulého století) k výraznému posunu v chápání energetické homeostázy buňky. V následujícím textu si připomeneme tradiční model a dále jej pak budeme konfrontovat se zjištěními, která byla v tomto tématu učiněna.

Celý článek obsahuje následující sekce:

  • BIOENERGETIKA: TRADIČNÍ A SOUČASNÝ MODEL
  • TRADIČNÍ (STARÝ) MODEL – S PŮVODNÍM VYSVĚTLENÍM, BEZ KONFRONTACE SE SOUČASNÝMI DATY
  • TRADIČNÍ MODEL – KONFRONTACE SE SOUČASNÝMI DATY
  • CO NÁM SOUČASNÝ ENERGETICKÝ MODEL ŘÍKÁ?

Co to znamená v praxi?

Při sestavování kondičního tréninku je nutné vědět na jaký typ výkonu sportovce připravujeme. Jak dlouho trvá závod či utkání? Jedná se o dva poločasy o délce 45 minut, nebo 3 pětiminutová kola v kleci nebo „nepředvídatelná“ WOD v CF, či 40 minutová časovka na kole? Jedná se o kontinuální aktivitu o intenzitě na úrovni kritické hodnoty (triatlon, běh, apod.) nebo sport se sprinty a následným postáváním či joggingem (fotbal) či změnami polohy (MMA)? Jak dlouho je sportovec v akci a jak dlouho je na lavičce? O jaký typ sportovce se jedná – spíše striker nebo grapler v MMA, obránce nebo útočník v hokeji, účastník oslabení či přesilovek atd. Toto jsou všechno otázky, které by měly hrát roli při návrhu kondičně-silového tréninku, protože špatně nastavená metabolická flexibilita a kapacita mohou způsobit, že sportovec po prvním kole nedokáže dostatečně rychle zregenerovat, nebo naopak se bude velmi dlouho „rozjíždět“ a nebo jeho výkony budou tupé. Pokud vy jako trenéři pochopíte, jak energetické systémy fungují, budete schopni sestavovat efektivnější tréninky, které paradoxně budou i méně vyčerpávající.

MUDr. Jan Hiblbauer

Zaujal Tě článek, přihlaš se k odběru a získej i stará čísla zde.